Daň z nabytí nemovitosti po roce

Přesně před rokem, 1.listopadu 2016, došlo k zásadní změně při plátcovství daně z nabytí nemovitých věcí. Česko bylo jeden z mála států, kde daň při prodeji nemovitosti hradil prodávající.

Od 1. listopadu 2016 se změnila pravidla pro placení daně z nabytí nemovitých věcí (dříve nazývané daň z převodu nemovitostí). Hlavní změna spočívá v osobě, která daň platí. Zatímco dříve to zákon nechával na dohodě kupujícího s prodávajícím (a v drtivé většině to byl prodávající), již rok to je vždy kupující.

A jak se nový zákon zaběhl? Jak jej lidé vnímají a dokázali se kupující přizpůsobit?

Myslím si, že ano. Za poslední rok jsem pomohla klientům s prodejem desítek nemovitostí a věřím, že se kupující bez problémů přizpůsobili.

Změnilo se samozřejmě také znění smluv, kde je přesně specifikováno, kdo a v jaké výši daň z nabytí nemovitých věcí hradí.

Pro připomenutí, jedná se stále o 4% z celkové kupní ceny, to znamená, že z každého milionu 40 tisíc korun připadne státu. Aby se stát vyhnul daňovým podvodům či únikům, dávka se vyměřuje buď z ceny zjištěné na základě znaleckého posudku, nebo z takzvané směrné (tabulkové) hodnoty nemovitosti.

Přiznání k dani z převodu nemovitostí musí poplatník podat nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí.

Místně příslušným je finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitost nachází.

Každopádně doporučuji poradit se před prodejem nemovitosti s profesionálem, který tyto praktické kroky zná a velmi dobře se v nich orientuje. Nejen daň z nabytí nemovitosti je totiž nezanedbatelná částka.

Pokud máte jakékoliv otázky či byste rádi něco probrali, neváhejte mě kontaktovat na emailu tereza@terezaconova.cz nebo přímo pod článkem do komentářů.

Komentáře