Staňte se šéfem vlastních peněz: Proměňte plán ve skutečnost

Blíží se konec roku. Spousta lidí bilancuje uplynulý rok a plánuje si ten následující.
 
Plánují si své cíle v různých oblastech, já se však dnes zaměřím na plány finanční – ty se totiž velmi úzce dotýkají tématu nemovitostí, především investování do nemovitostí.
 
Finanční plán ukáže cestu, jak plánovat velké finanční výdaje – kromě koupě nemovitosti třeba vzdělání dětí, koupi auta, kapitálu na rozjezd firmy apod. Mnoho lidí si říká, že do čtyřiceti koupí dům a zaplatí ho v hotovosti, ale pokud si pomocí jednoduché rovnice nespočítají, kolik za tu dobu budou schopni ušetřit a nebudou se řídit finančním plánem, můžou být ve čtyřiceti letech nepříjemně překvapeni.
S finančním plánem přijde překvapení hned a člověk tak získá čas udělat změnu ve prospěch naplnění jeho cíle. Zvýšit příjmy, snížit výdaje. Finanční plán funguje mimo jiné jako velmi dobrá motivace.
 
Ze začátku je určitě dobré si začít psát příjmy a výdaje – nicméně věřím, že většina z vás si je zapisuje. Při zapisování spousta lidí zjistí, že dokáží ušetřit více, než si mysleli. Teď se ale podíváme na to, jak takový finanční deník využít k tomu, co opravdu chceme, a to je zajistit, aby se náš majetek neztenčoval a nemizel z účtu jako pára nad hrncem, ale naopak rostl a zvyšoval tak naše finanční zdraví.
 
K tomu nám pomůže finanční plán, který vnese do našeho snažení pohled do budoucnosti. A budoucnost je to, co nás zajímá. Smysl takového plánu je dosáhnout toho, abychom už na začátku měsíce nebo roku věděli, kolik můžeme utratit a ušetřit.
Finanční plán můžeme dělat na měsíc, rok nebo i deset let. Zde samozřejmě funguje pravidlo, že čím větší budoucnost se snažíme plánovat, tím hůře se plán dělá. Prostě proto, že se situace mění. Mění se naše příjmy, můžeme onemocnět nebo nám šéf přidá, ale také výdaje – prostě nedokážeme v současné chvíli odhadnout, kolik bude stát vzdělání našich dětí, jestli přijdeme o práci nebo jestli si za deset let budeme kupovat auto nebo rozjedeme podnik. Jsem však přesvědčena o tom, že i špatný plán je lepší než plán žádný, koneckonců to potvrzuje celá řada výzkumů.

Plán sám o sobě není nic složitého – prakticky spočívá v tom, naplánovat si, kolik asi v budoucnu budeme utrácet. Pokud děláme plán krátkodobý (roky), tím víc bychom měli zaměřit na velké výdaje (dům, auto).

Způsobů existuje mnoho a každému vyhovuje něco jiného, princip se ale příliš neliší.

Jak na to?

Začneme tím, že si od našeho očekávaného měsíčního příjmu odečteme všechny povinné výdaje. Například nájem, zdravotní a sociální pojištění, mobil, telefon a internet, případně ostatní výdaje, které považujeme za povinné a dá se snadno určit nebo odhadnout jejich výše.

Naším cílem je totiž právě zjistit, kolik peněz můžeme každý měsíc dát stranou – tedy uspořit nebo investovat. Odečtením pravidelných výdajů od příjmu získáme částku, kterou můžeme rozdělit mezi ostatní „nepravidelné“ výdajové kategorie.

Od toho, co nám zbylo, je dobré opět pro jistotu ještě odečíst určitou částku, aby případně pokryla odchylky, které můžou vzniknout při zaznamenávání výdajů – například tím, že zapomeneme během měsíce nějaký výdaj zapsat, nebo tím, že nějaký stanovený limit překročíme. S jakými rezervami budete počítat, záleží opět na vás, já počítám s 10 % ze zbylých peněz.

Důležitá je dlouhodobost a pravidelnost. Za jeden měsíc většinou nedokážeme dát stranou velké peníze, pokud se nám ale podaří určitou částku odkládat delší dobu, dokážeme se dostat k zajímavým částkám. S rostoucí částkou pak přibývá i způsobů, jak peníze dál rozmnožit.

Co dál?

Vedení finančního deníku a rozpočtování výdajů funguje. Díky tomu zjistíte, zda vůbec a případně kolik jste schopni dát měsíčně takzvaně stranou. Pokud zjistíte, že nic, je to jasný signál, že musíte víc šetřit anebo zvýšit své příjmy. Takové zjištění může být například dobrým impulzem k tomu najít si třeba druhou práci, nebo se začít po letech opět vzdělávat a podobně.

Rozpočty pro jednotlivé kategorie je dobré v průběhu měsíce sledovat a případně upravit, pokud se situace nějak změní. Ideální je nechat si průběžně počítat také to, kolik ještě můžete v každé kategorii utratit do konce měsíce, aniž byste přesáhli rozpočtovaný limit. Na toto jsou dobré i běžné tabulkové kalkulátory typu Microsoft Excel, ve kterém je takové nastavení otázkou několika kliknutí. Vaše rozpočty a plány můžete například doplnit různými grafy, které se samy aktualizují podle toho, jak zaznamenáváte vaše výdaje.

Poté, co zvládnete rozpočet na jeden měsíc, můžete si naplánovat i další měsíce nebo dokonce roky dopředu. Takové plány samozřejmě nemusí být tak podrobné jako rozpočty na měsíc, vzrůstá ale důležitost větších plánovaných výdajů. Pokud víte, že budete za dva roky pořizovat něco většího, bez přemýšlení to tam zařaďte.

Ještě jednou zopakuji, že tady samozřejmě platí pravidlo, že čím víc dopředu rozpočtujete, tím víc se bude pravděpodobně váš plán odlišovat od reality. I přesto má ale i takový plán svůj smysl. Dokážete díky němu například zjistit, jestli vůbec, za jak dlouho nebo kdy si můžete pořídit dovolenou, nové auto nebo třeba byt a můžete se podle toho zařídit. Každopádně se vám určitě nestane, že uplyne deset let, a vy budete nepříjemně překvapeni, že pořád nemáte peníze.

Recept už tedy znáte. Teď je už jen na Vás, jak jej uchopíte. Přeji Vám hodně štěstí!

Komentáře